S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

 

 

For Help - Autismus

 

 

Podporujeme For Help – Autismus. 

 

O pár kaček levnější

cena 134,00 Kč
skladem
cena 779,00 Kč
skladem

» Pěstování a zpracování kávy
Druhy kávovníku

Kávovník (Coffea) je rod dvouděložných rostlin, z čeledi mořenovité. Zahrnuje asi 100 druhů stromů a keřů pocházejících z Afriky, Madagaskaru a Maskarenských ostrovů. Kávovníky jsou keře a nevysoké stromy, na kterých rostou  plody červené, žluté, oranžové, modré nebo černé. Jde o dužnaté peckovice, které obsahují obvykle 2 pecičky. Každá z nich obsahuje jediné semeno s podélným žlábkem na vnitřní straně. Plody v závislosti na odrůdě a poloze plantáže, dozrávají průběžně 6 až 9 měsíců po odkvětu. Kávovník je keřem subtropického a tropického podnebného pásma. Je pěstován v Asii, Jižní a Střední Americe, v Africe, Arabském poloostrově a Indonésii, a to hlavně v hornatých krajinách. Podmínkou je pro něj teplé a vlhké podnebí, se stálými teplotami mezi 18-25 °C. Keříky kávovníku se předpěstují v bavlněných obalech a po dosažení výšky přibližně 30 až 50 cm jsou vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých, hlinitých píscích. První úrodu dává po dvou nebo třech letech růstu. Průměrná úroda je 550 kg/ha. Káva je druhou nejvýznamnější komoditou na světě.

Z hlediska pěstování kávy jsou významné druhy: kávovník arabský (arabica) se svými odrůdami a kávovník statný (robusta).

Kávovník arabský

(Coffea arabica) pochází ze severovýchodní Afriky. Je to stále zelený keř, až strom, dorůstající výšky 5 až 8 metrů. V současnosti se ale pěstují zakrslejší odrůdy, které dorůstají výšky 3 metrů. Plod je oválný, téměř kulovitý, 11 až 16 mm dlouhý a 9 až 14 mm široký. Obsahuje 1 až 1,5 % kofeinu.  Plodit začíná tři roky po vysazení a pokud má příhodné klimatické a půdní podmínky, úrodu poté poskytuje až 30 let. Jednotlivé odrůdy jsou pěstovány v různých oblastech, na základě vhodných pěstitelských a historických podmínek. Na celkové světové produkci se podílí až 70%.

Kávovník robusta

(Coffea robusta - canephora) pochází z tropických deštných lesů povodí řeky Kongo. Je to stále zelený druh z čeledi mořenovité (Rubiace), dorůstající 6 - 12 metrů výšky.  Plodem je asi 1,5 cm velká peckovice obsahující 2 semena o obsahu kofeinu 1,5 - 3,3 %. První plody rodí po 2 letech od vysazení. Pro ideální pěstování tento kávovník potřebuje teplotu 24 - 29 °C. Jinak je mnohem méně náročnější na pěstování než kávovník arabica. Kávové třešinky robusty zrají také mnohem rychleji než arabica. Může za to nižší nadmořská výška. Všeobecně je známo, že tento kávovník poskytuje méně kvalitní kávu než kávovník arabica. Jestli nakupujete kávu v supermarketu, tak kupujete s velkou pravděpodobností právě tento druh kávy, který je levnější a také méně kvalitní.

Zpracování kávovníku

Pro dobrou kvalitu kávy je velmi důležitý sběr plodů kávovníku a jejich další zpracování. Plody se musí sbírat v ten správný okamžik zrání. Různé odrůdy kávovníku mají při dozrání rozličné barvy plodů (červenou, fialovou, nebo např. žlutooranžovou).

Sběr kávy

Ruční sběr

Jde o nejstarší, nejkvalitnější a nejvíce hodnocený sběr. Sběrači otrhávají každý plod samostatně a samozřejmě jsou dost zkušení aby odhadli, který plod je vhodně uzrálý a je vhodný ke sklizni. Tento způsob sklizně zaručuje při splnění dalších podmínek výbornou kvalitu kávy. Sběr je však velmi náročný a zvyšuje výslednou cenu kávy.

Často je používán i další druh ruční sklizně, který však není tak šetrný k plodům a neumožňuje tak dokonalou selekci dobře uzrálých plodů. Jde o tzv. stripping, při kterém sběrač odtrhne dlaní všechny plody z větve kávovníku zároveň.

Strojový sběr

Na plantážích, které jsou v rovinatém terénu, používají pěstitelé často strojový sběr plodů kávovníku. Kombajn pro sběr jezdí přes celé větve kávovníku a sbírá všechny plody a též části větví a listů. Při tomto sběru tak dochází k poškození rostlin a kvalita kávy není tak dobrá, neboť dochází ke sběru i nezralých plodů. Výhodou je jen velká rychlost sběru, a tím menší ekonomické nároky.

Zpracování kávy

Od nasbíraných plodů kávovníku se musí následně oddělit dužina a slupka, aby zůstala pouze samostatná kávová zrna. K tomuto se používají dva základní druhy zpracování, přičemž každý ovlivňuje  výslednou chuť a kvalitu kávy.

Suché zpracování

Tento postup je nejstarší, ale v současnosti se používá spíše u méně kvalitních káv. Sesbírané plody se rozprostřou v tenké vrstvě na rozsáhlé betonové plochy a zde se nechávají uschnout. Sušení probíhá po dobu několika týdnů. Pěstitelé plody pravidelně prohrabávají, aby nedošlo ke zplesnivění. Na noc a v případě že prší, se plody zakryjí plachtami. Až dužina a slupka zcela vyschne, tak se oloupe.  Je velmi důležité, aby nedošlo ke zplesnivění ani malého množství plodů, neboť by došlo ke znehodnocení velkého množství kávových zrn.

Mokré zpracování

Jde o zpracování, které se používá u kvalitních káv.  Tento způsob je podstatně náročnější a dražší, neboť se do ceny promítá množství spotřebované vody. Sklizené plody se umístí do velkých nádob s vodou, kde dojde k jejich vytřídění. Kvalitní a těžké plody klesnou ke dnu a odpad a nekvalitní plody zůstanou na hladině a jsou odstraněny. Poté je z kvalitních plodů odstraněna slupka a část dužiny. K tomuto musí dojít v několika desítkách hodin po sklizni. Dále zůstanou zrna se zbytkem dužiny namočená ve vodě až 36 hodin. Při tomto dochází k odstranění zbylé dužiny. Následně se zrna rozprostřou na betonové plochy, kde dojde k jejich usušení.