Historie kávy

Kávovník pochází z Ethiopie (provincie Kaffa), kde se ještě dnes nachází divoce rostoucí keře této rostliny. Odtud se kávovníková semena dostala do Jemenu. Není však jisté, zda je přenesli kočovníci, nebo obchodní karavany. Některá literatura rovněž uvádí, že přes Ethiopii byli vedeni otroci do Arábie, kteří si na cestu vzali zásobu kávových zrn, o nichž věděli, že jim pomohou překonat únavu. Dle historických pramenů však není zřejmé, kdy tomu bylo přesně. Vše se mohlo přihodit už v 6. století, ale pravděpodobnější je doba mnohem pozdější, patrně někdy ve 13. století.

Na rozšíření kávy mimo Arábii mají největší podíl holanďané, kteří v 17. století přivezli kávovníková semena do svých zámořských kolonií (Cejlon, Indie a později Jáva) a zde kávu začali pěstovat. Brzy se tyto oblasti staly největším producentem kávy. Odtud se pak dále káva rozšířila do oblastí Karibiku a střední Ameriky. Později i do oblasti jižní Ameriky, a to zejména do Brazílie, která dnes produkuje největší množství kávy na světě. Na dalším rozšíření pěstování kávy mají zásluhu angličané a španělé, kteří začali kávu rovněž pěstovat ve svých koloniích.

Legenda o kávě

Nejznámější legendou o objevení kávy, je legenda o pasáčkovi koz, který se jmenoval Kaldi. Tato legenda vypráví, že Kaldi pásával své kozy v horách, nedaleko jednoho kláštera. Občas kozy okusovaly červené bobule jednoho keře a po tomto začaly vždy divoce skotačit a dovádět. To připadalo Kaldimu velmi podivné a proto plody tohoto keře posbíral a vzal je do kláštera, kde vše vyprávěl mnichům. Mniši se shodli, že to musí být ďáblovo dílo a okamžitě tyto plody hodili do ohně, aby je spálily. Ty však začaly vydávat lahodnou vůni. Mniši neodolali a ze spálených plodů uvařili odvar. Byl hustý, aromatický a tmavý. Vzbudilo to však ještě více jejich zvědavost a každý z mnichů tento odvar zkusil. Zjistili, že po jeho vypití nejsou unaveni a při svých modlitbách necítí ospalost. Pití kávy se pro ně stalo obřadem.

Káva v Čechách

První Češi, kteří podle historických zdrojů ochutnali kávu, byli Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic. Stalo se tomu na jejich cestě do Cařihradu, na konci 16. století.  Do Čech se první káva dostala až koncem 17. století, díky vyhrané bitvě nad Turky, kteří obléhali Vídeň. To bylo v roce 1683. Mezi válečnou kořistí byla i káva, kterou měli Turci u sebe. Tato káva se poté dostala do měst v Evropě a mimo jiné i do měst, jako je Brno a Praha.

Na našem území byla  první kavárna  otevřena  právě v Brně. Založil ji Turek Achmed v roce 1702, přičemž koncesi mu udělila městská rada, na přímluvu samotného vídeňského arcibiskupa. V Praze byla první kavárna otevřena o několik let později Georgiusem Hatalahem z Damašku, který byl česky nazýván Jiří Theodat. Ten nejprve chodil po Praze s kbelíkem kávy a tu naléval pražanům přímo na ulici. V roce 1714 dostal povolení k otevření kavárny v domě U Zlatého hada. Brzy poté otevřel další kavárnu U tří pštrosů na Malé Straně. Káva byla však dlouho považována za drahý a módní nápoj, který byl v oblibě mezi aristokracií a zámožnými měšťany. Kavárny v Čechách však postupně přibývaly a vznikaly podniky, které byly přístupné i širším vrstvám. V kavárnách se začali hojně scházet vzdělanci, literáti, studenti a umělci. Káva se postupně rozšířila i do běžných domácností. K největšímu rozvoji kavárenství v Čechách dochází v meziválečném období. Vzniká mnoho pražíren kávy a kaváren.

Tuto skvělou dobu pro kávu bohužel přerušila 2. světová válka, která kromě jiného přinesla i období, kdy se pro nedostatek kávy prodávaly pouze kávové náhražky, kterými byla např. cikorka nebo melta. Ani poválečné období nebylo lepší. Soukromé pražírny byly znárodněny a mnohé věhlasné kavárny byly zrušeny. Kvalitní káva byla na trhu velkým nedostatkem a pro mnohé rodiny byla cenově nedostupná. Špatná situace byla pro kávu v Čechách po celou dobu komunistického režimu a i několik let po jeho skončení. Z Čech zcela vymizely soukromé pražírny a povědomí o tom, jak dobrá čerstvě pražená káva a o tom jak kávu správně připravit.

V posledních letech Češi znovu začali objevovat kouzlo kvalitní kávy a vzniká celá řada soukromých pražíren, které praží kvalitní kávu pěstovanou v mnoha zemích světa. Znovu se začíná rozvíjet i kavárenství a s ním přichází osvěta v oblasti přípravy a pití kávy, která byla dlouhá desetiletí zanedbána.